பசப்புறு பருவரல் - Wailing over pallor

 


நயந்தவர்க்கு நல்காமை நேர்ந்தேன் பசந்தஎன்
பண்பியார்க்கு உரைக்கோ பிற.
My lover's parting, I allowed
Whom to complain my hue pallid?        1181

அவர்தந்தார் என்னும் தகையால் இவர்தந்தென்
மேனிமேல் ஊரும் பசப்பு.
Claiming it is begot through him
Pallor creeps and rides over my frame.        1182

சாயலும் நாணும் அவர்கொண்டார் கைம்மாறா
நோயும் பசலையும் தந்து.
He seized my beauty and modesty
Leaving pangs and Pallor to me.        1183

உள்ளுவன் மன்யான் உரைப்பது அவர்திறமால்
கள்ளம் பிறவோ பசப்பு.
He is my thought, his praise my theme
Yet this pallor steals over my frame.        1184

உவக்காண்எம் காதலர் செல்வார் இவக்காண்என்
மேனி பசப்பூர் வது.
My lover departed me there
And pallor usurped my body here.        1185

விளக்கற்றம் பார்க்கும் இருளேபோல் கொண்கன்
முயக்கற்றம் பார்க்கும் பசப்பு.
Just as darkness waits for light-off
Pallor looks for lover's arms-off.        1186

புல்லிக் கிடந்தேன் புடைபெயர்ந்தேன் அவ்வளவில்
அள்ளிக்கொள் வற்றே பசப்பு.
From his embrace I turned a nonce
This pallor swallowed me at once.        1187

பசந்தாள் இவள்என்பது அல்லால் இவளைத்
துறந்தார் அவர்என்பார் இல்.
On my pallor they cast a slur
But none says "lo he parted her".        1188

பசக்கமன் பட்டாங்கென் மேனி நயப்பித்தார்
நல்நிலையார் ஆவர் எனின்.
Let all my body become pale
If he who took my leave fares well.        1189

பசப்பெஎனப் பேர்பெறுதல் நன்றே நயப்பித்தார்
நல்காமை தூற்றார் எனின்.
Let people call me all pallid
But my lover let them not deride.        1190